Zvýšená hladina cholesterolu je častou příčinou závažných onemocnění. Zvyšuje možnost infarktu či mrtvice. Tomuto onemocnění se však můžeme lehce vyhnout.
V dnešní uspěchané době se často stravujeme v restauracích a rychlých občerstveních, protože je to rychlé a pohodlné. Konzumujeme potraviny připravené na přepálených tucích, pijeme sladké nápoje. Navíc se stále méně pohybujeme.
Konzumací nevhodných potravin se do našich cév vkrádá „neviditelný nepřítel", který sice nezpůsobuje bolest, ale je příčinou mnoha závažných onemocnění, zejména kardiovaskulárních. Jedná se o cholesterol, který se do lidského těla dostává dvojím způsobem: tělo si jej vyrábí samo v játrech, nebo jej přijímáme potravou.
Nejvíce cholesterolu obsahují především potraviny živočišného původu (sádlo, tučná masa, vnitřnosti, uzeniny, vaječný žloutek, výrobky z bílé mouky, sladkosti, smetanové mléčné výrobky). Denní příjem cholesterolu by neměl přesahovat 300 mg. V těle je přenášen krví, a protože není rozpustný ve vodě, musí se navázat na nosič, který ve vodě rozpustný je. Jako nosič slouží bílkovinné částice, tzv. proteiny. Po spojení cholesterolu s bílkovinou vznikne nová částice - lipoprotein -obsahující tuky (lipidy) a bílkoviny (proteiny).
„Špatný" cholesterol přenášený částicemi typu LDL, v krvi je přenášen malými nosiči, kteří pronikají do buněk i do stěn cév, kde se při nadbytku ukládají a tím je poškozují.
„Dobrý" cholesterol (HDL) je přenášen velkými nosiči, kteří neproniknou do stěn cév a slouží v těle jako „uklízeči" nadbytečného LDL. Navážou jej na sebe a odnesou do jater, kde je zpracován.
Celková hodnota hladiny cholesterolu v krvi zdravého člověka by neměla přesáhnout 5 mmol/l, přičemž hladina LDL cholesterolu 3 mmol/l a hladina HDL cholesterolu minimálně 1 mmol/l.
Protože lidský organismus nedokáže přebytečný cholesterol využít ani vyloučit, ukládá jej do stěn cév, což může mít za následek až mozkovou mrtvici nebo infarkt. Kromě cév se může usazovat v kůži na loktech, kolenou, v kloubech prstů rukou, v místě Achillovy šlachy, kolem očí a víček a v rohovce.
U léčby je podstatné především její včasné zahájení. Především je třeba změnit stravovací návyky, do jídelníčku zařadit syrové ovoce a zeleninu (500 g/den), celozrnné výrobky, rýži, drůbeží maso, ryby, luštěniny, nízkotučné mléčné výrobky. K přípravě jídel je nejlepší používat olivový a řepkový olej, preferovat neslazené tekutiny (1,5-2 litry denně).
Také je nutné zvýšit pohybovou aktivitu, samozřejmě s ohledem na věk a zdravotní stav. Vhodné je plavání, jízda na kole, svižná chůze. Samozřejmě platí, že je třeba přestat kouřit. Farmakologická léčba patří do rukou odborníka, který může předepisovat léky. Takovým pracovištěm jsou ordinace pro poruchy lipidového metabolismu.
Každý by si měl nechat u lékaře pravidelně vyšetřit celkovou hladinu cholesterolu, snížit příjem nevhodných potravin, omezit kalorický příjem a snažit se dosáhnout optimální tělesné hmotnosti. Vyplatí se to.