Pletením košíků tzv. „košíkařením" se zabývali již naši dědové a pradědové. Přinášelo jim to radost a vyplňovalo dlouhé chvíle. Tak proč to také nezkusit?
Pobýváme-li na chatách a chalupách, stále něco vylepšujeme. Prádlo a ušpiněné šaty často odkládáme do nevzhledných igelitových pytlů. Zkusme si uplést hezký a stylový koš na prádlo z materiálu, kterého máme na zahradách vždy plno - ze sena.
Suchou posekanou trávu shrabeme a vyrobíme z ní hezký koš v libovolné velikosti i tvaru. Vnitřek vyložíme plátěným pytlem, který v případě, že prádlo odvážíme domů k vyprání, jednoduše vyndáme a odvezeme. Kdo má rád ruční práce, za dvě odpoledne vytvoří velký prádelní koš z materiálu, který jej nic nestojí.
Suché seno předem pokropíme, aby se při práci nelámalo. Pletení začneme od středu dna tím, že tenčí svazek trávy v polovině omotáme režnou nití nebo provázkem, konce ohneme k sobě, a svazek přeložíme.
Špičku sena zakroutíme ve tvaru podélné smyčky a přivážeme ke svazku. Do velké čalounické jehly navlékneme režnou nit a smyčku uprostřed sešijeme.
Podélný střed je základem pro oválný tvar koše. Ke konci svazku stále přidáváme trávu, zakrucujeme ji a přišíváme ke středu. Přidávanou řadu obtočíme nití a nit prošijeme předchozí řadou.
Svazek přidávaného sena srovnáme, přečnívající stébla ohneme a zasuneme jej do nastavovaného konce. Prameny prošíváme ve stejných odstupech a novou řadu sešíváme s řadou předchozí.
Jakmile dosáhneme požadovaného průměru dna, začneme dělat stěny. Svislé stěny zvedneme trochu těsnějším stažením a na ně pak kolmo vrstvíme další řady. Pracovní pramen udržujeme stále stejně silný.
Vrstvením dalších řad vytvoříme nižší či vyšší oválnou stěnu. Jakmile dosáhneme požadované výšky, práci ukončíme. Nepřidáváme již další stébla a zeslabený pramen zapošijeme.
Chceme-li mít plochu koše hladkou bez vyčnívajících kousků slámy, trčící stébla a lístečky nůžkami odstřihneme. Dáváme přitom pozor, abychom nepřestřihli režnou nit, držící výplet.
Podle velikosti koše vyzkoušíme z látky rozměry vloženého pytle. Vyměříme jeho obvod, výšku a okraj založený ven. Lem bude nejen zdobným prvkem, ale za záložku bude pytel v koši také držet.
Spodní díl pytle bude také oválného tvaru, jako koš. Sešijeme boční šev, který se směrem nahoru trochu rozšiřuje, a ke vzniklému rukávu přišijeme dno. Švy a okraje začistíme.
Víko začneme plést ouškem. Silnější svazek sena zakroutíme ve tvaru kapky -držátka k uchopení víka, a konce k sobě svážeme. Volné konce nastavíme senem a zakroutíme do podélné smyčky.
Kolem oválu přidáváme další řady, přičemž seno kroutíme stejným směrem. Víko lze přitom vytvarovat do mírně vypouklého tvaru. Poměříme velikost víka s otvorem koše, zakončíme výplet do ztracena.
Víko vyložíme podšívkou. Vyměříme pruh látky kolem obvodu víka v šíři jeho poloměru, s přidáním na ohrnutí okrajů. Pruh v krátké straně sešijeme, délku látky nadrhneme a stáhneme do středu.