Zahrádkaření - oblíbený koníček žen po přechodu

Zahrádkaření je koníčkem mnohých z nás. Přináší nám chvíle radosti, odpočinku i aktivního pohybu. Víte však, jak je to se zahrádkařením jinde ve světě?

Zahrádkářské zajímavosti z různých koutů světa

V červnu 2005 Organizace OSN pro výživu a zemědělství - FAO - vydala zprávu, podle níž zemědělská produkce na území měst a v jejich bezprostředním okolí skýtá potravu sedmi stům milionům obyvatel měst. Jedná se obyčejně o malé záhony: prázdné záhumenky, dvory či dokonce střechy.

V Dár as-Salám, hlavním městě Tanzanie, a v jeho nejbližším okolí se nalézá šest set padesát hektarů půdy, na níž se pěstuje zelenina. Ta je zdrojem čerstvých potravin pro obyvatele města, ale rovněž dává živobytí čtyřem tisícovkám zemědělců, kteří intenzivně po celý rok obhospodařují svá malá políčka.

Na druhé konci Afriky v senegalském Dakaru díky projektu FAO městští obyvatelé sklízejí úrodu až třicet kilo rajčat z metru čtverečního na zahrádkách založených na střechách domů.

V Hanoji osmdesát procent čerstvé zeleniny pochází z produkce přímo ve městě anebo v družstvech v jeho bezprostředním sousedství. Přímo ve městě či jeho těsném okolí se také odchová polovina drůbeže a vepřového a také polovinu sladkovodních ryb, které Hanojané pozřou, vyloví rybáři přímo ve městě. Z města pochází čtyři z deseti vajec, veškeré organické městské odpady se důsledně využívají pro kompost.

Lidé obývající mokřady v oblasti východní Kalkaty v Indii obhospodařují nádrže čistící odpadní vody, jež se rozkládají na takřka tři a půl tisících hektarech. Bakterie, které v nádržích rozkládají organické odpady, dávají bouřlivě růst sinicím, jimiž se živí rozmanité sladkovodní býložravé ryby. Tomuto systému Kalkata vděčí za stálý přísun rybího masa, které má vždy vyšší kvalitu, než jakékoli jiné rybí maso, které se na kalkatských trzích objevuje.

Ve venezuelském Caracasu jiný vládou dotovaný projekt FAO vytvořil v jedné z chudinských čtvrtí čtyři tisíce mikrozahrádek o rozloze jeden metr čtvereční, jejichž vzdálenost od kuchyně je obvykle jen pár kroků. Jakmile některá plodina doroste, okamžitě ji nahradí jiná. Každý celoročně obdělávaný čtvereční metr zde může plodit tři sta třicet hlávek zelí, osmnáct kilogramů rajčat a šestnáct kilogramů zelí.

Venezuela má v plánu zřídit sto tisíc mikrozahrádek a tisíc hektarů zahrad vyživovaných městským kompostem. Leonardo Gil Mora, náměstek ministra zemědělství, zdůrazňuje, že úmysl dát čtvereček půdy chudým lidem ve městech sleduje cíl zvýšit jejich sebevědomí a tím posílit jejich účast ve společnosti celkově.

V mnoha evropských městech má příměstské zahrádkaření dlouhou tradici. Jejich malé záhonky a práce na nich dávají nejen důležité potravinové doplňky, ale také upevňují pocit komunity a zvyšují kvalitu života.

Ve Filadelfii se konal průzkum mezi zahrádkáři, kteří měli říct, proč tráví svůj volný čas právě takto. Dvacet procent mluvilo o odpočinku, devatenáct procent uvedlo duševní zdraví, sedmnáct procent zdraví fyzické, čtrnáct procent stavělo na první místo kvalitu potravin, deset procent mělo důvody duchovní a pro sedm procent to byla především ekonomická nutnost.

Zahrádky ve městech jsou místem společenských setkání, která utvářejí ducha pospolitosti. Každý, kdo třikrát až čtyřikrát do týdne pracuje na zahrádce, prospívá svému tělu stejně jako člověk, který každodenně vyrazí na procházku anebo jezdí na kole.

V mnoha zemích, mimo jiné ve Spojených státech, je nevyužitý potenciál pro zahradničení obrovský. V Chicagu je sedmdesát tisíc nevyužitých parcel, ve Filadelfii je to jednatřicet tisíc. Úhrnem v celých Spojených státech jde počet míst, na nichž by mohly vzniknout městské zahrádky, do statisíců.

Časopis Urban Agriculture, zasvěcený popularizaci této myšlenky, shrnuje, proč je vytváření zahrad ve městech žádoucí: „Na obyvatele města neobyčejně příznivě působí, pokud se žalostná místa plná odpadu, plevele či suti, kam je strach se vydat, promění v kypré kvetoucí a krásné zahrady, které skýtají potravu pro tělo i pro duši.

Uvážíme-li, že masivní nárůst cest ropy je zcela nevyhnutelný, hospodářský užitek rozvoje městského zemědělství, a to i v západních společnostech nadbytku, se stane zcela evidentní. Kromě čerstvých a zdravých potravin může milionům lidí pomoci uvědomit si sociální a psychologické radosti, jež lze na zahradě zakusit.