Důchodová reforma

Už v aktivním věku musíme myslet na důchod a došetřovat si. Seznamte se s nově navrhovanou penzijní reformou a promyslete si kolik a jak spořit.

Státu míň, sobě víc

Článek podnikatelského týdeníku Profit. Ministr Petr Nečas navrhuje v rámci dalšího kroku v penzijní reformě zvýšit sociální pojistné z 28 na 30 procent pro ty, kteří chtějí méně platit státu a více spořit na důchod sobě. Tuto možnost by si lidé mohli volit dobrovolně, ovšem cesta zpět by už nebyla.

Nečas navrhuje zákonně zakotvit možnost, aby lidé platili méně státu na povinném pojištění, a peníze, které by díky tomu ušetřili, by si spořili pro sebe na důchod u vybraného penzijního fondu. Tedy částečné vystoupení (opt-out) z povinně placeného systému pojištění.

Co ministr Nečas navrhuje? Aby lidé mohli platit státu o čtyři procentní body méně na povinně placeném sociálním pojištění, a tyto peníze si spořit ve vybraném penzijním fondu. Tedy zčásti vystoupit ze systému povinného placení pojištění. Ovšem za podmínky, že k této částce přidají ještě další dva procentní body a tyto peníze rovněž půjdou do vybraného penzijního fondu.

Smyslem tohoto „příhozu" má být jednak to, že lidé si více rozmyslí, zda ze státního systému částečně vystoupí, a jednak to přinese více úspor dodůchodového systému vůbec. Pro částečný opt-out se lidé budou moci rozhodnout dobrovolně, ovšem ústup zpět by velmi pravděpodobně už nebyl možný. Sazba pojištění by se zvýšila na 30 procent.

Pro důchodové pojištění je stanovena jediná sazba, která s účinností od 1. ledna 2004 činí 28 procent. Platí ji zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, stejně jako OSVČ. Ti, kdo by se rozhodli pro částečný opt-out ze systému, by tedy platili celkem na pojistném 30 procent, z toho 24 procent státu a šest procent na svůj účet u penzijního fondu. Z vybraného povinného pojištění by stát nadále platil důchodce. Ti, kteří by platili státu na pojištění méně, by dostávali i adekvátně nižší státní důchod.

Konstrukce výpočtu důchodu ze základního pojištění je v Česku poměrně složitá. Důchod se skládá ze základní výměry, která náleží všem důchodcům bez ohledu na dobu účasti na pojištění, a z procentní výměry závislé na délce doby pojištění a výši příjmů dosahovaných v období před přiznáním důchodu.

Ministr Nečas navrhuje, aby se těm, kteří se rozhodnou pro částečný opt-out, krátila částečně „pohyblivá složka důchodu", tedy procentní výměra. Základní výměru by měl každý jistou, ta by se snížit nemohla. Celý důchodový systém by tak stál vlastně na třech pilířích - nultém pilíři, který by byl tvořen základní výměrou důchodu, prvním pilíři, který by v sobě obsahoval procentní výměry důchodů, a třetím pilíři, kterým by bylo dobrovolně povinné spoření na důchod ve fondech.

„Domníváme se, že vhodnější je krátit pouze procentní výměru důchodu, a to především s ohledem na komplikovanost krácení základní výměry důchodu, která je vyplácena ve stejné výši pro všechny. Jako optimální řešení se jeví plné oddělení základní a procentní výměry důchodu s tím, že každá bude samostatným důchodem se svými pravidly. Důchod tvořený základní výměrou by se stal jakýmsi pilířem 0," uvádí se v materiálu ministerstva práce a sociálních věcí. Vedle toho by samozřejmě dál běželo soukromé spoření na důchod u penzijních fondů tak, jak funguje nyní. Dobrovolně tam, zpátky ni krok.

Do nově vytvořeného druhého pilíře by lidé mohli vstoupit na základě dobrovolného rozhodnutí. Tato možnost volby by pro pojištěnce, kteří by ji využili, znamenala, že část jimi placených příspěvků na základní důchodové pojištění by plynula na jejich individuální účet a byla investována.

Při odchodu do penze by lidem stát přiznal důchod ze základního důchodového pojištění (nultého a prvního pilíře) a důchod vypočtený na základě stavu prostředků investovaných ve druhém pilíři.

„Pojištěnci by si tedy nevolili, zda budou či nebudou platit pojistné na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů. V podstatě by se jednalo o zavedení nové vazby mezi průběžnou a kapitálovou formou financování důchodového pojištění, která by vytvořila prostor pro individuální rozhodování pojištěnců o diverzifikaci zdrojů," píše se v materiálu.

Jak by to ale bylo s možností z druhého pilíře vystoupit? Ministerstvo navrhuje vystoupení neumožnit. Připouští ale i možnost ukončit spoření v druhém pilíři a přesunout je do prvního, ovšem nedoporučuje ji. Rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře navrhuje určitým způsobem regulovat, a to počtem měsíců od doby, kdy člověk začne pracovat a platit pojištění.

Každý by tak měl po spuštění druhého pilíře lhůtu například dva roky od doby, kdy začne pracovat na to, aby se rozhodl, zda bude platit státu celých 28 procent důchodového pojistného, či pouze 24 procent a šest procent si povinně spořit.