O domovech důchodců

V dnešní době nám s péčí o rodiče pomáhá mnoho zařízení. Od Domovů s pečovatelskou službou, přes denní stacionáře, až po hospice. O rodiče můžeme pečovat doma.

Jak zkvalitnit péči o starší občany

Stovky starých lidí čekají v kraji Vysočina někdy až dva roky na umístění v domovech důchodců. Velký zájem je o bydlení v domech s pečovatelskou službou. Těch je sedm desítek s kapacitou 1910 bytů. Naopak hospic není na Vysočině ani jeden. Někteří senioři však žádají o místo s předstihem i v několika zařízeních, aktuálně ho nechtějí.

Jak před časem uvedla ČTK, po zavedení příspěvku na péči se ukázalo, že značné procento lidí v domovech nemá na sociální služby nárok. Příspěvek byl ale zaveden loni a čísla až teprve po čase získají vypovídací hodnotu.

Kraj se na základě schválené koncepce v uplynulém volebním období snažil vybudovat dostupnou síť sociálních služeb a stabilizovat jejich financování. Jeho prioritou je poskytování služeb klientům v domácím prostředí,integrace handicapovaných do společnosti. Preferuje terénní a ambulantní služby před ústavními.

Vedle pečovatelské služby podporuje proto i chod stacionářů. Velké problémy vznikly v malých obcích. Zde je v kraji registrováno celkem 58 poskytovatelů terénní či ambulantní pečovatelské služby, kteří jsou schopni postarat se o více než 6000 lidí.

Značné problémy ale vznikly s poskytováním těchto služeb starým lidem v malých obcích, které na ně nechtějí svým obyvatelům připlácet. Velký zájem v kraji je o bydlení v domech s pečovatelskou službou,kterých je kolem sedmdesáti s kapacitou 1910 bytů. A vznikají další, především v nezprivatizovaných domech ve městech.

Na pomoc rodinám, které pečují o zdravotně i mentálně postižené, vzniklo v kraji sedmnáct stacionářů, kde se odborníci o handicapovaného postarají přes den.

Jak pro Haló noviny uvedl vedoucí kandidát KSČM do krajských voleb v kraji Vysočina, právník a současný krajský zastupitel Drahoslav Oulehla, ne každá rodina má podmínky, aby mohla pečovat o svého seniora.

»Domy s pečovatelskou službou skutečně malé obce zřizovat nedokážou a i když je to důstojné řešení, má svoje limity. I člověk v DPS umístěný přece stárne a dostane se za limit soběstačnosti. Takže je to jen jeden z článků péče o seniory s návazností v domovech důchodců, léčebnách dlouhodobě nemocných a hospicích«, míní kandidát KSČM na hejtmana kraje.

Kraj za poslední čtyři roky vynaložil na opravy a údržbu sociálních ústavů, jež zřizuje, přes čtvrt miliardy korun. Proti roku 2005 se letos částka téměř ztrojnásobila. Úřad převzal před pěti roky dvanáct domovů důchodců a devět ústavů sociální péče o kapacitě 2296 lůžek.

Valná většina byla v nevyhovujících prostorách zámků v téměř havarijním stavu. Letos v únoru se dokonce na dva klienty v Jinošově zřítila část stropu tamního zámeckého sálu a kraj musel nechat prověřit statiku ostatních.

V posledních letech kraj například vybudoval chráněné bydlení pro klienty ústavu v Lidmani, nové oddělení v Těchobuzi, dostavěl domov pro seniory v Onšově a v Proseči-Obořišti, zahájil zásadní modernizaci ústavu ve Zboží. Počet domovů a ústavů se nezměnil, ale počet lůžek vlivem modernizace za čtyři roky klesl o 63, život klientů se významně zkvalitnil.

Síť domovů důchodců se koncepčně dolaďuje. Letos ho dostaví radnice v Pelhřimově, kde dosud žádný nebyl.V Jihlavě by měl soukromý podnikatel adaptovat na penzion tovární areál poblíže centra. Na Vysočině je vedle devíti krajských domů pro seniory 14 domovů zřizovaných obcemi a církvemi.

Kraj postupně vyrovnává úroveň podpory zařízení poskytujících sociální služby, přitom zvyšuje dotace pro neziskové organizace. V roce 2004 měly neziskové organizace z rozpočtu kraje kolem pěti milionů korun a letos zatím 26 milionů. Kromě toho měly ještě prostředky z některých grantových programů a jednorázové dotace na spolufinancování evropských projektů.

Celý systém péče o seniory „od DPS po hospic", může podle Oulehly zcela a efektivně nahradit domácí péče.

»Rodina se postará sama. Dokonce je to pro zřizovatele levnější, ale stát přes proklamace, zejména předvolební, nedokázal zatím vzít tuto skutečnost vážně.To znamená, že prostředky, které vynakládá sám nebo prostřednictvím korporací, dotací a grantů, dát nezprostředkovaně lidem, kteří budou o svoje rodinné příslušníky pečovat, a to do důsledků, včetně důchodových zápočtů, daňových zvýhodnění atd.,«, míní Oulehla.

Sám si nedovolí ani tipovat, kolik peněz se zcela neproduktivně a v rozporu se sociálním cílem v současném systému rozplyne, aniž by posloužily účelu, na něž byly rozpočtově vynaloženy.