Obezita - česky zvaná otylost a nadváha - je nemoc, při které dochází k nadměrnému ukládání tuku v organismu.
Při vzniku obezity hraje důležitou roli nízká pohybová aktivita, životní styl a dědičné předpoklady. Obezita se vyskytuje častěji s narůstajícím věkem nebo jako vedlejší příznak některé nemoci. Obezitu řadíme mezi civilizační nemoci. Obezita může být spojena s některými závažnými nemocemi.
Obezitu určujeme pomocí body mass indexu - BMI, tělesným ukazatelem hmotnosti. Tento ukazatel vypočítáme podle vzorce: hmotnost v kilogramech / výška v metrech². Podvýživa je do BMI 18,5, normální hmotnost je, když vychází BMI 18,5 - 25. Mírnou obezitu signalizuje BMI 30 - 35, střední obezita je při BMI 35 - 40 a nakonec morbidní obezita nad 40 BMI.
Za předstupeň obezity se považuje nadváha. Mnohé zdravotní komplikace přicházejí již při BMI 25. Riziko vzniku mnohých onemocnění, která se k obezitě přímo vážou, ostře stoupá od hodnoty 27 - 30. Mezi tyto nemoci patří diabetes, nemoci srdce a cév, osteoporóza.
Obtíže obezity dělíme na mechanické a metabolické. Mezi mechanické obtíže patří nadměrné opotřebení kloubů, dušnost a chrápání. K metabolickým komplikacím řadíme diabetes, vysoký tlak, kornatění tepen a vznik některých zhoubných nádorů.
Při poklesu hmotnosti o deset procent můžeme očekávat snížení všech metabolických komplikací až o polovinu.
Poměr dědičných faktorů a vnějších vlivů je stejný. Mezi vnější vlivy řadíme vliv stresu na člověka, psychologické vlivy, přejídání a malou pohybovou aktivitu. Při posuzování genetického vlivu je dobré znát výskyt obezity a diabetu v rodině.
Obezita se léčí několika léčebnými postupy, které se kombinují. V první řadě se zvyšuje fyzická aktivita, nastupuje vhodná dieta, pomoci mohou moderní léky a psychoterapie. V neposlední řadě se obezita řeší operativně bandáží žaludku.