Vhodnou stravou za zdravím

Vhodně složený jídelníček může pro každého znamenat něco jiného. Zamysleme se nad skladbou naší stravy a posuďme co můžeme změnit. Možná nám to zachrání život.

Zdravá strava jako prevence

Panuje shoda o tom, že nevhodná výživa ve spolupráci s nadměrnou konzumací alkoholu je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro vznik nádorů. Jednotlivé zdroje uvádějí, že skladbou stravy můžeme zvýšit či snížit riziko vzniku nádoru o 35 -50%. Zároveň se však traduje řada mýtů a fantastických představ o zázračných účincích některých potravin na náš organismus. Jak je to tedy s výživou a zdravím doopravdy?

V prvé řadě je třeba si připomenout, že lidský organismus je mimořádně přizpůsobivý k různým typům výživy. Ve světě žijí celé populace, které se stravují zcela odlišně - např. tradiční, téměř výlučně živočišná strava Eskymáků a rostlinná strava indických zemědělců.

Nemá cenu dělit potraviny na vždy zdravé nebo vždy nezdravé. Jde totiž o složení stravy jako celku, o poměr jednotlivých živin a samozřejmě také o množství. A právě množství je nejčastějším kamenem úrazu.

Často to neradi slyšíme, ale žádná makrobiotika, žádný zázračný bylinný výluh - obyčejná štíhlost a rozumná střídmost ve stravování je z hlediska výživy nejvýraznějším ochranným faktorem před vznikem nádorů.

Ale pozor - odolnost proti rakovině snižuje nejenom obezita, ale i nadměrná vyhublost. U vyhublých osob (např. u dívek s mentální anorexií) se imunita včetně té protinádorové prudce snižuje. Co to je "rozumná štíhlost", to se dá přibližně vyjádřit tzv. body mass indexem (BMI), který si může každý lehce vypočítat.

BMI = hmotnost v kg vydělená mocninou výšky v metrech. Příklad: Člověk vážící 75 kg s výškou 1,75 m: 75: 1,752 = 75: 3,06 = 24,5. BMI je tedy 24,5. Přiměřená hmotnost: BMI 19 - 25 (čím vyšší věk, tím výš nad 20). Nadváha: BMI 25 - 30. Obezita: BMI 30 - 35. Těžká obezita: BMI nad 35.Vyhublost: BMI pod 18.

V naší zemi je obezita jedním z hlavních zdravotních problémů. Na Valašsku má nadváhu 65% populace, v rizikové skupině obézních je téměř 30% všech dospělých osob, což je asi o 6% více, než je průměr ČR, a to je naše země v tomto ukazateli na jednom z předních míst v Evropě.

Na vzniku obezity se podílí nejen nadměrný příjem potravy, ale i snížený energetický výdej, čili sedavý způsob života. Ve vyspělých zemích je to dokonce udáváno jako současná hlavní příčina vzniku nadváhy.

U nás je problémem nejenom množství, ale i skladba stravy. Pro naši populaci je stále ještě typický vysoký příjem tuků, které hradí o 10% víc veškeré přijaté energie, než je doporučováno. 30% mužů a 7% žen si navíc nadměrně dopřává alkohol - to neznamená alkoholismus, ale pití v množství, mající negativní vliv na nádorovou imunitu.

Klasická valašská kuchyně s častým zastoupením uzenin, vysokou konzumací alkoholu, nižším příjmem čerstvé zeleniny a ovoce patří ke klasickému rizikovému stravování z hlediska vzniku rakoviny.

Na téma základní principy prevence nádorů stravováním probíhá mezi odborníky trvalá diskuse a názory se občas různí , přesto na základních principech se dnes shodují téměř všichni.

Jsou to především hlídání tělesné hmotnosti (BMI 20 - 25), snížení přívodu všech tuků, nejen živočišných. Vyloučit především uzeniny, tučná jídla, smetanové mléčné výrobky, majonézy apod. Zvýšení přívodu ovoce a zeleniny. Denně alespoň 2 kusy syrového ovce, 300 - 500g zeleniny (včetně brambor), částečně syrové, částečně vařené. Dopřát si často zejména brukvovitou, cibulovitou - "červenou" zeleninu (mrkev, rajčata atd.).

Přiměřený přívod masa, maso nemusí být na talíři denně a už vůbec ne vícekrát denně. Při kuchyňské přípravě nesmažit, nepřepalovat, spíše dusit a vařit. Omezit vepřové a hovězí maso. Dostatečný přívod zakysaných netučných mléčných výrobků - tvaroh, kyška, jogurty apod.

Dostatečný příjem celozrnných obilných výrobků, luštěnin včetně sóji. Preference ovocných, zeleninových a bylinných nápojů, čaje - zejména zeleného. Nepřehánět to ani s minerálkami, čistá voda úplně postačí. Denně pít asi 2 l tekutin - černá káva se nepočítá.

Snížení přívodu soli a přesolených pokrmů - pozor na instantní polévky, kořenící směsi atd. Umělá barviva, sladidla a konzervační látky raději opatrně - pozor i na "barevné" limonády.
Skladování potravin: plesnivějící, nahnilé a kazící se potraviny nejíst, a to ani nahnilá jablka, banány, nažluklé ořechy, navlhlou mouku atd., ani z nich nevařit.

Alkohol nejvýš v množství odpovídající 1 pivu "desítce" denně , což je zhruba totéž jako 2dcl vína nebo 1 "štamprle" destilátu. - na jaře a v zimě můžeme našemu tělu dopřát "kůru" vitamínových a minerálních doplňků (Materiál připravili pracovníci Okresní hygienické stanice Vsetín).