Osteoporóza a děti

Osteoporóza bývá nejčastěji spojována se staršími ženami. Správné stravovací návyky z dětství jsou základem pro výživu kostí a předcházení osteoporóze.

Jak by měl vypadat správný dětský jídelníček?

Když se hovoří o osteoporóze, je řeč většinou o ženách po menopauze, které jsou k této nemoci nejnáchylnější. V souvislosti s touto chorobou bychom však měli začít více mluvit úplně o někom jiném: o českých dětech. Alespoň tak to vidí lékaři.

Osteoporóza znamená řídnutí kostí. Říká se jí tichá epidemie. Pomalu „uždibuje" kostní hmotu, aniž by člověk něco tušil. Pak ho najednou překvapí zlomenina. V České republice touto nemocí trpí téměř tři čtvrtě milionu lidí, drtivou většinu přitom tvoří ženy v přechodu a po něm.

Proč je osteoporóza tak masovou záležitostí? Prodlužuje se průměrná délka života, a navíc žijeme nezdravě. Už od dětství. S kostmi to totiž funguje tak: do pětadvaceti let si kostní hmotu vyrábíme, a je tedy důležité udělat si co největší zásoby. Pak už ji totiž po zbytek života jenom ztrácíme. Víte, co všechno můžete pro kosti svého dítěte udělat? A co je naopak jistojistě ničí?

K tomu, aby množství kostní hmoty rostlo, potřebují děti dostatek vápníku, který je hlavně v mléčných výrobcích. Přestože tohle ví každý rodič, české děti mají ve stravě vápníku málo. Dokázal to i průzkum nazvaný Budeme v 21. století zdravější?

„Sledovali jsme výživu zhruba tisícovky dětí ve věku 5 až 18 let. Odpovídající množství vápníku dostávali jen předškoláci. Starší děti už nepřijímají vápník v potřebném množství. Nejhůře dopadli středoškoláci a opravdu smutné výsledky jsme zaznamenali u děvčat na jedné vyšší odborné škole. Dívky měly o celou polovinu vápníku méně, než je norma. Asi si za peníze, které dostávají od rodičů na jídlo, kupují parádu," říká Hana Hrstková, přednostka 1. dětské interní kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kde průzkum před dvěma lety proběhl. Podle ní platí, že čím je dítě starší, tím méně rodiče jeho výživu sledují a řeší. „Řada z nich se domnívá, že jeden jogurt denně úplně stačí."

Co všechno je tedy potřeba sníst? Třeba školní děti potřebují denně kolem jednoho gramu vápníku. Každý den by si tak měly dát například hrnek mléka, jogurt a chléb s tvrdým sýrem. Puberťáci potřebují vápníku ještě víc.

Tím to ale nekončí. Vápník se ještě musí vstřebat, k čemuž potřebujeme vitamin D, který získáváme ze slunce. Stačí čtvrthodina denně, a většina dětí svou dávku „déčka" má. „Větší problém je to, že děti konzumují látky, které naopak vstřebávání vápníku z potravin brání. Jde třeba o fosfor. Obsahují ho například kolové nápoje, které jsou u dětí tak oblíbené," konstatuje tajemník Českého národního fóra proti osteoporóze, lékař Jaroslav Jeníček.

K tomu se přidávají další ničitelé zdravých kostí: hraní počítačových her a sezení u televize. Aby se totiž kostra dobře vyvinula, je zapotřebí pohyb, jenom mléko nestačí. Právě při sportu dochází k růstu kostí. „Rozsáhlé mezinárodní studie dokazují, že děti, které pravidelně cvičí, mají kostní hmoty více," říká doktor Jeníček.

Při prevenci osteoporózy bychom se měli více zaměřit na dívky, protože ty budou o několik desítek let později touto nemocí ohroženy nejvíce. To proto, že v menopauze ubývá ženských hormonů estrogenů, které mají kromě reprodukční funkce vliv na skelet. Proč se tohle už teď týká vaší holčičky?

Produkce estrogenu, který přispívá k růstu kostní hmoty, totiž začíná s prvními měsíčky. Jestliže dívka nemá v patnácti letech menstruaci, měla by navštívit gynekologa, který jí měsíčky vyvolá pomocí léků. Roky, kdy ještě nemenstruovala, by jí totiž v dospělosti mohly chybět. „Dívkám nedoporučuji ani antikoncepci s nejnižšími dávkami ženských hormonů. Antikoncepcí se zastaví ovulace a s ní i produkce vlastních hormonů. Do těla tedy musíme dostat jejich dostatečné množství", doplňuje lékař Jeníček.

I když kostra roste do pětadvaceti až třiceti let, neznamená to, že v tomto věku dáme nohy na stůl a přestaneme se snažit. Po třicítce kostní hmotu postupně ztrácíme a nastává další boj: o to, aby byl její úbytek co nejpomalejší. Recept je stejný. Vyvážená strava s dostatkem vápníku, vitamin D a pohyb.

Dávkování vápníku se liší podle věku. Děti do jednoho roku by měly dostat 500 miligramů kalcia denně, což se pokryje kojením, které by mělo být zhruba od šesti měsíců spojené s přikrmováním.

Batolata a děti v předškolním věku potřebují každý den 500 až 800 miligramů. Kolem jednoho gramu si pak žádá organismus školních dětí a u puberťáků je dávka ještě o půl gramu vyšší.

U dospělých (vyjma těhotných a kojících žen) je norma nižší - kolem 800 miligramů na den. Jeden litr mléka obsahuje zhruba jeden gram vápníku. Stejné množství vápníku jako ve sklence mléka (250 ml) je ve 40 gramech eidamu, v 60 gramech ostatních tvrdých sýrů nebo ve 180 gramech (1 kelímek) bílého netučného jogurtu.

Dvě třetiny denní dávky by měl každý získat z mléčných výrobků. Zbývající třetinu do těla dostaneme, když budeme jíst pestře. Vápník totiž obsahuje celá řada potravin, i když v menším množství. Kde hledat informace? Výrobce nemusí na obalu uvádět, kolik vápníku konkrétní produkt má, přesto tento údaj u řady produktů najdete. Konkrétní hodnoty množství vápníku v jogurtech i další informace hledejte např. na www.dobra-mama.cz, tabulky s obsahem vápníku jsou i na www.vyzivadeti.cz (v sekci Zdravá výživa v rubrice Potraviny).