Zlomenina krčku stehenní kosti, prudké bolesti zad nebo špatná pohyblivost páteře jsou příznaky, které hlásí, že přichází osteoporóza.
Osteoporóza je snad nejčastěji se vyskytujícím onemocněním kostí, které je způsobeno pomalým a nenápadným úbytkem kostní hmoty. Tento stav se někdy lidově označuje jako „řídnutí kostí".
V průběhu určitého období, které může být u každého člověka různě dlouhé, pomalu a nenápadně mizí kostní hmota a mění se struktura kostí. V počáteční fázi úbytku člověk zpravidla nic nepozoruje, nic ho nebolí. Kosti pomalu ztrácejí svoji sílu, pevnost a pružnost a stávají se velmi náchylnými ke vzniku zlomenin. V řadě případů se kost zlomí v důsledku minimálního zatížení.
Kost je živá tkáň, ve které dochází k neustálé obměně kostní hmoty. V průběhu života se neustále obměňuje. V dětství a dospívání se nová kostní hmota tvoří rychleji a kostní hmoty tedy přibývá. Zhruba po 35. roce věku se poměr mezi odbouráváním staré kostní hmoty a růstem nové tkáně mění. Odbourávání probíhá rychleji a kostní hmota pomalu a nenápadně ubývá.
Nedodržuje-li člověk zásady zdravé výživy, málo se pohybuje, kouří a konzumuje ve větší míře alkoholické nápoje, hrozí mu osteoporóza. Situace se může ještě více zkomplikovat ženám v období menopauzy. Neblaze se projevuje i genetická zátěž a dispozice.
Osteoporóza postihuje více ženy, nevyhýbá se však ani mužům. Příčiny vzniku osteoporózy nejsou zatím zcela objasněny. Jsou však známy skupiny pacientů, u nichž je možné vznik osteoporózy předpokládat.
Zvýšené riziko postižení kostí tedy hrozí především pacientům vyššího věku. Osteoporózou jsou do značné míry ohroženy ženy v důsledku hormonálních změn po menopauze, kdy dochází k postupnému poklesu tvorby pohlavních hormonů, estrogenů.
To má nepříznivý vliv na odbourávání vápníku v kostech. Pravidelné sledování stavu kostí by také měly vyžadovat ženy, u nichž proběhla předčasná menopauza, například po gynekologické operaci. Zvýšenému riziku jsou vystaveny také ženy, které nerodily, nesportovaly a mají nízkou tělesnou hmotnost nebo u nichž se v rodině vyskytují tzv. ohnutá záda či zlomeniny.
Úbytek kostní hmoty často postihuje i pacienty, kteří se nemohou pohybovat a jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko. Osteoporózu může vyvolat i užívání některých léků.
Pokročilé stadium nemoci se zpravidla ohlásí zlomeninou, která je způsobena pádem, zatížením končetiny nebo zvednutím břemene. Vlivem úbytku kostní hmoty jsou kosti tak křehké, že někdy postačí i sebemenší podnět a kost se zlomí. Osteoporózou bývají často postiženy i obratle.
Kvalitní pohybový aparát, svaly a kosti, si lze uchovat i ve vyšším věku, ubývání kostní hmoty lze celkem snadno předejít. Na příklad zjištěním, zda osteoporózou netrpěl některý z rodičů. Pravidelným kontrolním vyšetřením „hustoty kostí" v období menopauzy u žen. Sestavením jídelníčku bohatého na vápník a vitamin D. Naplánováním si pravidelné pohybové aktivity, procházky a cvičení. Hlavní je nekouřit, nepít alkoholické nápoje a kávu konzumovat umírněně nebo zcela vynechat.
Je nutné podávat vápník spolu s dalšími podpůrnými faktory, které zabezpečí jeho využití v kostní hmotě. K podpůrným faktorům zpracování vápníku v těle patří vitamin D a sluneční světlo, dále pak hořčík, jod, fosfor a další stopové prvky a vitaminy. Nepostradatelný je také dostatek pohybových aktivit.
Osteoporóza je léčena ve speciálních osteologických ambulancích. V současné době existuje řada moderních preparátů, kterými je možné osteoporózu léčit. Důležitým předpokladem však je, aby pacient přišel k lékaři včas, dokud nejsou změny na kostech a obratlích tak rozsáhlé. Pacienti, jimž hrozí určité riziko vzniku osteoporózy, by proto měli v pravidelných ročních intervalech podstupovat vyšetření zaměřená na stanovení úrovně kostní hmoty. Provádí se tzv. osteometrické vyšetření, které informuje o rozsahu postižení kostí. Jako doplňkové vyšetření se provádí rozbor moči, aby lékař zjistil, zda je osteoporóza v klidové, či aktivní fázi.