S osteoporózou na lešení nešplhám

Vážení, dovolte, abych nejprve napsala něco o sobě a mé rodině. Jmenuji se Jarmila. Je mi 67 let a jsem již několik let v důchodu.

Strašně se s manželem těšíme, jak se na důchod odstěhujeme z Prahy a budeme si užívat poklidného života v domečku. Máme totiž chalupu v Mníšku pod Brdy. Pražský byt chceme darovat synovi (Martin, 25 let) k promocím. S rekonstrukcí chalupy byla spousta práce. Při mytí okna jsem spadla ze židle. Byla to strašná rána, myslela jsem, že je po mně. Nic moc mi nebylo. Jen mě hrozně bolela noha. Vyděšená sousedka zavolala sanitku, která mě odvezla na chirurgii do nemocnice. Měla jsem roztříštěnou patu. Naštěstí to vypadalo dobře, tak jsem nemusela na žádnou operaci. Dostala jsem sádru a šla jsem domů.

Po několika týdnech jsem šla na kontrolu. Podle rentgenového snímku lékaři zjistili, že se pata vůbec nehojí. Začala série vyšetření. Lékaři mi diagnostikovali osteoporózu. Byla jsem z toho celý vyplašená, spousta rad, doporučení, krabiček prášků a v hlavě zmatek a strach. No hrůza. O této nemoci jsem vůbec nic nevěděla a neznala jsem nikoho, kdo by touto nemocí trpěl.

Než jsem přišla domů, tak jsem všechno úspěšně zapomněla. Ještě štěstí, že na krabičkách s léky bylo dávkování. Tak jsme doma s manželem sedli k internetu a četli a četli. Manžel mi naordinoval zvýšený příjem vápníku, vitaminů a bisfosfonátů (látky ovlivňující aktivitu buněk) a dalších důležitých látek, potřebných při této nemoci. Vařil samá výživná, ale zároveň chutná jídla. Moc se mi věnoval. Byl naprosto skvělý. Vůbec si nepřipouštěl, že bych mohla po zbytek života chodit o berlích a že náš vysněný venkov by v takovémto případě prostě nepřipadal v úvahu.

Byla jsem vzorný pacient a spolupracovala jsem s lékaři. Chodila jsem na pravidelné kontroly. Zajímala jsem se o novinky, které by mohli napomoci urychlit zahojení mojí paty. Trvalo to sice několik měsíců, ale pata se mi zahojila. Jela jsem do lázní a začala pomalu s rehabilitací.

Na osteoporózu je speciální cvičení

V lázních mě sestřičky seznámily s cvičením, které je vhodné pro pacienty trpící osteoporózou. Dnes mám nohu již v pořádku, ale osteoporóza se mnou žije i nadále. Pravidelně však cvičím a stále dbám na složení toho, co jím. Musím se však vyhýbat nebezpečným činnostem, kde by hrozila nějaká ta zlomenina. Aktivní pomoc při rekonstrukci chaty jsem přenechala jiným a začala jsem se věnovat zahrádce. Zahrádkaření je přeci jen o něco bezpečnější, než šplhání po lešení.