Mamografické vyšetření zachraňuje životy

Na vyšetření prsou chodí jenom čtvrtina všech žen. Význam tohoto vyšetření je stále podceňován. Jedno vyšetření může zachránit před rakovinou.

Nebojte se přijít včas

Přijít včas. Tak se dá nejvýstižněji charakterizovat důležitost mamografického vyšetření prsou. Zbytečné otálení znamená pro ženu naopak vyšší riziko zhoubného onemocnění.

Rakovina prsu je totiž nejčastějším nádorovým onemocnění žen a může je postihnout v kterémkoliv věku. V Česku je program screeningu rakoviny prsu zaveden pro ženy nad 45 let už čtvrtým rokem, alarmující je však fakt, že jej využívá jen třicet procent ženské populace.

„Jsou to zvláštní chvilky. Sedíte v čekárně a v hlavě se vám honí nejrůznější myšlenky. Najdou něco, nenajdou? Nepopírám, že jsem měla strach," svěřila se se svými pocity 54letá paní Marie.

V nových prostorách centra v ulici Dr. Skaláka je poprvé, na samotném vyšetření prsou už potřetí. K návštěvě mamodiagnostického centra se odhodlala před šesti lety. „Když mi oznámili negativní výsledek, nesmírně se mi ulevilo," přiznala žena, která je sama matkou dvou dcer.

Screeningový program, který ministerstvo zdravotnictví prosadilo v roce 2002, se týká odhadem asi milionu šesti set tisíc žen. „Podle výsledků nejnovější statistiky se ke screeningu nedostaví asi sedmdesát procent žen ve věku od 45 do 70 let, jimž je prevence rakoviny prsu určena. Přitom vyšetření této cílové skupiny hradí každé dva roky pojišťovna," vysvětlil primář mamodiagnostického centra v Přerově Daniel Bartík.

K samotné návštěvě ženy potřebují jen doporučení od gynekologa nebo praktického lékaře. V blízké budoucnosti budou moci přijít dokonce bez žádanky lékaře.

„K vyšetření používáme dvě metody, které se vzájemně doplňují. K dispozici máme mamograf s maloplošnou digitalizací, který je schopen lokalizovat nehmatné útvary o velikosti menší než centimetr, to znamená, že podchytíme nejranější stadium bujení. Tou druhou metodou je ultrazvukové vyšetření," přiblížil úkon, jehož úkolem je diagnostikovat zhoubné i nezhoubné bujení, primář Bartík.

Do mamodiagnostického centra v Přerově míří pacientky také z Hranicka, Lipnicka, Bystřice pod Hostýnem a Rožnovska. „Měsíčně jsme schopni vyšetřit až sedm set pacientek. Většina výsledků je negativních, pouhé jedno procento je pozitivní. Důležité je však říci, že čím dříve rakovinné bujení podchytíme, tím větší šanci má pacientka na úplné uzdravení," dodal Bartík. Podle onkologů onemocní rakovinou prsu ročně 75 až 85 žen z Přerovska.

Lékaři proto kladou velký důraz na samovyšetřování prsou. Ženy by si je měly prohmatávat od mládí. „Zvláštní péči by jim měly věnovat ženy, v jejichž příbuzenstvu se objevilo rakovinné onemocnění. Pokud si zjistí nějaký pohmatový vjem, který tam dříve nebyl, nebo pozorují sekreci z bradavky, neměly by s návštěvou odborníka otálet. A to se týká i mladších ročníků," zdůraznil Bartík.

Nález bulky neznamená vždy zhoubné bujení. Nejčastěji se podle odborníků jedná o neškodné cysty nebo takzvané fibromy. Ani ženy, u nichž lékař diagnostikuje zhoubný nádor, nesmějí ztrácet hlavu a myslet hned na nejhorší.

„Ideální je nález do jednoho centimetru. Pokud pacientka přijde včas, nevyhne se operaci, někdy ani chemoterapii a ozařování, ale přežije. Amputace prsu je jen krajním řešením, většinou se praktikují takzvané záchovné operace, kdy se odebere jen část tkáně, ale prs zůstane kosmeticky zachován," vysvětlil Bartík.

„Z vyšetření má každá žena obavy. Snažíme se je vždy uklidnit a promluvit s nimi, aby se zbytečně nebály. Velmi důležité je k nám vůbec přijít. Buď v rámci preventivního programu nebo při prvotních problémech," apeluje na ženy asistentka Marie Vymazalová.

„Podle výsledků nejnovější statistiky se ke screeningu nedostaví asi sedmdesát procent žen ve věku od 45 do 70 let, jimž je prevence rakoviny prsu určena. Přitom vyšetření žen této cílové skupiny hradí každé dva roky pojišťovna." Daniel Bartík, primář mamodiagnostického centra.