Ženy mají nesporně mnoho práce. Nikdy by však neměly zapomínat na své zdraví. Samovyšetření prsu by mělo mít své pevné místo v jejich životě.
Kdo se léčí na onkologii, má punc člověka, který odsouzen k smrti. Slovo rakovina má pořád silný citový náboj. Proto se mu onkologové vyhýbají a zároveň se snaží národová onemocnění demýtizovat.
Rakovina se dá léčit a je možné jí i předcházet. Ve většině případů vzniká totiž zhoubný nádor následkem nesprávného životního stylu - vlivem kouření, nevhodných stravovacích návyků, konzumací velkého množství alkoholu, nadměrným opalováním apod.
Nemůžeme ovlivnit vrozené dispozice (geny) zodpovědné za dědičnost některých nádorů. U některých byla dědičnost prokázaná. Spadá k nim např. rodinný výskyt mnohočetných střevních polypů a nádorů střeva, karcinom prsu nebo vaječníku apod.
Postrčit k rakovině nás může prostředí, v němž žijeme, lépe řečeno kouřové zplodiny z komínů, výfukové plyny, znečištěné zdroje vod, nitráty v potravinách, záření z atomových elektráren a další.
To co můžeme ovlivnit je skoncování s kouřením, výběr zdravého životního stylu a vyvážený čas na práci i odpočinek. Je důležité předcházet stresům, střídat tělesné aktivity a dobře spát.
Neměli bychom se vyhýbat se screeningovým vyšetřením a vynechávat návštěvy u gynekologa. U žen se plošně sledují prsa a děložní čípek. Po onemocnění prsou je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním žen právě rakovina děložního čípku (proti ní se lze očkovat - vakcína stojí 10 000 korun).
Riziko vzniku karcinomu prsu má každá žena - výjimečně již před třicítkou, častěji po padesátém roce života. Nádory vznikají v naprosté většině na nedědičném základě. Největší riziko hrozí těm, které začaly brzy menstruovat a menopauza u nich přišla později, ženám, které otěhotněly po třicátém roce věku, a také těm, které neměly děti nebo se u nich v rodině vyskytla rakovina.
Vliv na to, zda onemocní, má i hormonální stav ženy, její styl života apod. Způsobem života se tedy můžeme snažit míru rizika snížit - tím, že se nebudeme přejídat, tučná jídla nahradíme čerstvým ovocem a zeleninou, vynecháme alkohol a kouření, nebudeme odkládat těhotenství na pozdní věk, zajistíme si dostatek pohybu a podrobíme se pravidelným vyšetřením.
Samy bychom si měly pravidelně vyšetřovat prsa aspoň jednou měsíčně, nejlépe po menstruaci. Je tak naděje, že se nádor odhalí a odstraní na samém počátku, kdy ještě nevznikly metastázy (druhotná ložiska ve vzdálených orgánech). Bohužel i dnes se onkologové setkávají s ženami, které ani po nahmatání bulky lékaře hned nenavštíví - mají strach, vzdají to.
A tak až 40 procent pacientek s rakovinou prsu přijde k lékaři až v pokročilém stadiu onemocnění. Přitom největší šance na vyléčení má onemocnění v počátcích. Choroba charakterizovaná bulkou do 1 cm má naději, že bude vyléčena až v 95 %, bulkou velikosti 4 cm už jen 55 %.
Plošný mamografický screening byl v České republice oficiálně zahájen v září roku 2002. Na pravidelné preventivní vyšetření na mamografu mají nárok ženy ve věku 45 až 69 let. Jednou za 2 roky ho hradí pojišťovna. U mladších žen dávají lékaři přednost vyšetření pomocí ultrazvuku.
U žen, které si nahmátly v prsu zatvrdlinu, bulku apod., a je podezření, že se jedná o nádor, se udělá tzv. diagnostická mamografie. Provádí se na kterémkoli mamografickém pracovišti a je hrazená ze zdravotního pojištění.
Ženy, které jsou bez příznaků nádorového onemocnění prsu a nesplňují kritéria na věk, interval od posledního vyšetření mamografem, nebo nemají žádanku na screeningové vyšetření od lékaře, je možné v centrech vyšetřit za přímou úhradu. Za ultrazvuk se platí obvykle do 500 Kč, za mamograf do 700 Kč.
Varovným signálem je bulka v prsu nebo jiná změna, která na prsu dříve nebyla, měnící se mateřské znaménko (roste, svědí, krvácí) a krev ve stolici (nesvádět ji na hemoroidy). Dále krvácení mimo menstruační cyklus a výrazné hubnutí.