Rozhoduje vaše pohlaví o způsobu smrti?

Ženy žijí déle než muži, jsou odolnější proti některým nemocem. Jsou lépe vybaveny pro život a déle vydrží strádání. Nikdo ale neví proč tomu tak je.

Ženy umírají na rakovinu prsu

Možná se tak postarala o přežití druhu matka příroda. Fyzické a psychické rozdíly se odrážejí i ve statistikách. Obě pohlaví nejvíce umírají na choroby cév a srdce.

Druhým nejúspěšnějším zabijákem jsou rakovinné nádory, třetí příčinou pak úrazy z vnějšího zavinění. U žen se jako další důvod selhání organismu výrazněji projevují ještě nemoci trávicí a dýchací soustavy.

Na to, jak dlouho bude žít konkrétní jedinec, ať už muž, nebo žena, mají vliv zejména vrozené dispozice, ale také životní prostředí, stravovací návyky (v poslední době se třeba objevují zprávy, že pití piva přispívá k rakovině tlustého střeva) a profese.

Číšníci častěji trpí rakovinou ramenního kloubu, hokejisté rakovinou páteře. U ctnostných jeptišek se prakticky nevyskytuje rakovina děložního čípku, k níž přispívá častější střídání partnerů, muži s obřízkou se zase díky lepší hygieně nemusejí bát rakoviny penisu.

Křehčí ženské tělo dokáže díky genetické výbavě přežít lépe než silnější mužské, ale také má své limity. Kvůli rozdílnému metabolismu mají na hezčí část lidstva daleko pustošivější dopad neřesti jako kouření a alkohol. Nikotin stimuluje játra, která začnou odbourávat víc ženských hormonů. U žen také dřív vzniká závislost na alkoholu a dochází k nevratnému poničení orgánů.

Nejmladší umírají Rusové. Evropa je "věkově nejstarší" kontinent s nejnižší úrovní plodnosti. Nejdéle žijí ženy ve Švýcarsku, Španělsku, Itálii a Francii - ve středním věku mají naději, že se dožijí 83 let.

České ženy s šancí dožít se 78,7 roku jsou na tom jen o zlomky procent lépe než muži na Islandu a ve Švýcarsku (78 let). Češi středního věku mají šanci oslavit 72 let. Nejhůře je na tom Rusko. Ve srovnání s nejvyšším evropským průměrem se tam muži dožívají až o 20 let méně (58 let), ženy potom o 11 let méně (72 let).

Smutný rekord mají Češi v rakovině - tabulky úmrtnosti na tuto nemoc vedou obě pohlaví. Rusové a Ukrajinci nejvíc umírají na nemoci oběhové soustavy, u Irů a Rusů kolabuje dýchací soustava, maďarští muži podléhají nemocem trávicí soustavy. Na vnější příčiny jako úrazy, otravy, sebevraždy či vraždy umírají s výrazným náskokem také Rusové.

Černobyl zabíjel české kluky. Chlapci jsou zranitelnější už v matčině lůně. Radiace po výbuchu v Černobylu má podle lékařských výzkumů na svědomí životy 450 chlapců. Ačkoliv normálně se rodí víc chlapců než dívek, v listopadu 1986, tedy asi sedm měsíců po výbuchu v Černobylu, se tento poměr poprvé za padesát let obrátil. Ve druhém a třetím měsíci těhotenství jsou totiž mozky plodů citlivější na radiaci a plody chlapců náchylnější k potratům. Souvislost s výbuchem v Černobylu potvrzuje i porodnost v jednotlivých krajích. Vliv radiace záležel hlavně na směru větru a na dešti. Pršelo na Moravě, Vysočině, na východě Čech a v Praze. Všude tam se narodilo chlapců podstatně méně, zatímco v západních a severních Čechách, kde nespadla ani kapka, nevybočil poměr narozených chlapců a děvčat z normálu.

Přestože se rodí víc chlapců než dívek (na 100 holčiček připadá asi 105 kluků), věku přes 95 let se dožije necelá tisícovka mužů, ale více než 3700 žen z celkové populace. Pohlaví se liší už v miminkovském věku - zatímco holčičky váhově patří většinou k průměru, výrazně nízká (do 1,5 kg) a vysoká (přes 3,5 kg) porodní hmotnost je doménou chlapečků. Ti také častěji trpí vrozenými vadami a víc jich umře do 1 roku věku.

Přestože muže postihují nemoci víc, méně často si vybírají neschopenky. A když už, tak jde obvykle o úraz, který je zase postihuje víc než ženy (nejvíc nešikovní nebo smolaři jsou na Zlínsku a v Moravskoslezském kraji, šikulové žijí v Praze a ve Středočeském kraji). V jednom ovšem ženy vedou - zatímco pomoc psychiatrické ambulance vyhledalo v roce 2004 celkem 182 000 mužů, žen přišlo o polovinu víc (268 000).

Na poranění a otravy (třetí nejčastější zabiják, který ale s vrozenými dispozicemi nesouvisí) umírají častěji muži (92 na 100 000 z populace) než ženy (46). Ty si také víc váží života -mezi 100 000 mužů je 26 sebevrahů, na stejný počet žen jich připadá jen 6.

Nemoci oběhové soustavy (nejčastější příčina úmrtí obou pohlaví) si vezmou víc ženských životů (575 na 100 000 z populace) než mužských (501). Na mrtvici (cévní nemoci mozku) umírají víc ženy, infarkt zase klátí víc mužů. Rakovina (zejména plic a průdušek) pošle na onen svět zase víc mužů (328) než žen (249). Z nádorových onemocnění postihuje obě pohlaví nejčastěji rakovina kůže, ta ale nemá příliš vysokou úmrtnost. U mužů napadá zhoubné bujení nejvíc tlusté střevo, průdušnice, průdušky, plíce a prostatu. Ženy umírají nejčastěji na rakovinu prsu, tlustého střeva a dělohy. Také víc trpí nemocemi nervového systému, žláz s vnitřním vyměšováním, pohlavních orgánů a močových cest.